Udržitelný nerůst. Nový zastřešující koncept v environmentální argumentaci?

Eva FraňkováNaďa Johanisová

stať zveřejněná v časopise Sociální studia, 1/2013 (ročník 10) http://socstudia.fss.muni.cz

Přes dvacet let trvající dominance pojmu udržitelného rozvoje v environmentální argumentaci vedla podle mnoha autorů k devalvaci jeho významového obsahu a ztrátě jeho schopnosti motivovat potřebnou změnu chování na úrovni jednotlivců i celé společnosti. O oživení radikálního étosu se pokouší koncept udržitelného nerůstu (sustainable degrowth), který získává váhu v rámci eko-sociálního hnutí i akademické debaty v posledním desetiletí.

Anotace

Přes dvacet let trvající dominance pojmu udržitelného rozvoje v environmentální argumentaci vedla podle mnoha autorů k devalvaci jeho významového obsahu a ztrátě jeho schopnosti motivovat potřebnou změnu chování na úrovni jednotlivců i celé společnosti. O oživení radikálního étosu se pokouší koncept udržitelného nerůstu (sustainable degrowth), který získává váhu v rámci eko-sociálního hnutí i akademické debaty v posledním desetiletí. Udržitelný nerůst můžeme definovat jako demokratický, sociálně spravedlivý a environmentálně přínosný proces postupného snižování objemu produkce a spotřeby, které přispívá k lidské spokojenosti. Nerůstová argumentace vychází z širokého spektra myšlenkových zdrojů včetně environmentální etiky, ekologické ekonomie či kritiky rozvoje. Hnutí nerůstu se vyvíjelo po roce 2000 ve své aktivistické i akademické formě zejména ve Francii, Itálii a Španělsku, v menším rozsahu pak v mnoha dalších zemích. Svým apelem na celospolečenskou změnu se nerůst liší od konceptů dobrovolné skromnosti či tzv. downshiftingu, a může být interpretován jako přechodná fáze k tzv. ekonomice ustáleného stavu. Jedním z klíčových argumentů nerůstového hnutí je kritika ekonomismu a depolitizace veřejného prostoru. Otevřenou otázkou zůstává, co by mělo současný, na ekonomicko-růstové logice založený, systém nahradit.

Sustainable Degrowth: An Emerging Key Concept in Environmental Argumentation?

Abstract

The twenty-year-long dominance of the sustainable development concept in environmental argumentation has, according to many authors, devalued its contents and led to a loss of its capacity to motivate needed changes in the behaviour of both individuals and whole societies. The concept of sustainable degrowth, which has gained increasing prominence in the last decade within both the ecosocial movement and the academic debate, can be seen as an attempt to resurrect a radical environmental ethos. Sustainable degrowth can be defined as a democratic, equitable and environmentally beneficial process of gradually decreasing the volume of production and consumption, the goal of which is to improve human wellbeing. Degrowth argumentation springs from a wide spectrum of intellectual sources including environmental ethics, ecological economics and critical approaches in development theory. Both the activist and the academic wings of the degrowth movement have developed since 2000 predominantly in France, Italy and Spain, and to a lesser degree in many other countries. The degrowth concept differs from voluntary simplicity or downshifting by its call for systemic social change and can be interpreted as an intermediate stage leading to a steady-state economy. A key argument of the degrowth movement is criticism of mainstream economic fundamentalism and of the de-politicization of public space. How to achieve this alternative to the current system (which is based on the logic of economic growth) remains an open question.
Reklamy

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s