Závislost na růstu

„Veškerá činnost obchodníků a tvůrců reklamy spočívá ve vytváření potřeb ve světě, který se hroutí pod vahou své produkce. To vyžaduje stále rychlejší oběh a spotřebu výrobků, a tedy stále větší produkci odpadů a stále větší význam zpracování těchto odpadů.“

Bernard MARIS

Naše společnost spojila svůj osud s organizací založenou na neomezeném hromadění. Tento systém je odsouzený k růstu. Pokud se růst zpomalí či zastaví, nastává krize, nebo dokonce panika. Znovu se vrací staré Marxovo: „Akumulujte! V tom je Mojžíš i proroci.“ Tato potřeba proměňuje růst v „železný korzet“. Zaměstnanost, vyplácení důchodů, obnova veřejných výdajů (vzdělání, bezpečnost, justice, kultura, doprava, zdravotnictví atd.) předpokládají neustálé zvyšování hrubého domácího produktu (HDP). „Jediným lékem na trvalou nezaměstnanost je růst,“ zdůrazňuje Nicolas Baverez, ekonomický pesimista blízký francouzskému prezidentu Sarkozymu, a jeho názor sdílí mnoho alterglobalistů. Z koloběhu se nakonec stává začarovaný kruh. Život pracujícího člověka se nejčastěji omezuje na funkci „živého transformátoru, který přeměňuje mzdu na zboží a zboží na mzdu, přičemž se pohybuje mezi továrnou a hypermarketem a mezi hypermarketem a továrnou.“

Aby konzumní společnost mohla pokračovat ve svém ďábelském koloběhu, potřebuje tři ingredience: reklamu, která vytváří touhu po spotřebě; úvěry, které k ní poskytují prostředky; a zrychlené a naplánované zastarávání výrobků, které obnovuje jejich potřebu. Tyto tři životní síly konzumní společnosti jsou tím, co nás neustále „podněcuje ke zločinu“.

Vicor Lebow, analytik amerického trhu, pochopil logiku konzumerismu v roce 1950. Napsal tehdy: „Naše ohromně výkonná ekonomika vyžaduje, abychom ze spotřeby vytvořili vlastní životní styl … Potřebujeme, aby se naše výrobky spotřebovávaly a spalovaly, abychom je měnili a vyhazovali se stále vyšší frekvencí.“ Plánované zastarávání, to je ve společnosti růstu absolutní zbraň konzumerismu. Přístroje a vybavení, od elektrických lamp po brýle, se ve stále kratších lhůtách porouchávají, a to následkem chtěné závady některé součástky. Náhradní díl nebo opraváře neseženete. Mohou existovat výjimky, ale pak je oprava obvykle dražší než nákup nového výrobku (ty se dnes vyrábějí za radikálně nízké ceny na galejích v jihovýchodní Asii). A tak popelnice a skládky zaplavují hory počítačů a mobilních elefonů a šíří tak specifický druh znečištění. Každoročně je na skládky v zemích třetího světa převezeno 150 miliónů počítačů (do Nigérie směřuje každý měsíc pět set lodí), přestože obsahují těžké a toxické kovy (rtuť, nikl, kadmium, arzén, olovo).

Jsme tedy „drogově závislí“ na růstu. Není to jen obyčejná metafora. Závislost na droze růstu má totiž mnoho podob; je polymorfní. Na spotřební bulimii osob závislých na supermarketech a obchodních domech odpovídá workoholismus, závislost na práci. Ta postihuje zejména výše postavené zaměstnance, kteří ji příležitostně přiživují nadměrnou spotřebou antidepresiv. Podle anglických průzkumů se k tomu přidává také konzumace kokainu, zejména u zaměstnanců na nejvyšších pozicích, kteří chtějí  být „na úrovni“. Nadměrná spotřeba současného „turbokonzumního“ jedince přináší zoufalé a paradoxní štěstí. Nikdy dříve lidé nedosáhli takového stupně mravního osamocení. Průmysl na výrobu „tišících prostředků se mu marně snaží čelit. Francouzi jsou v této oblasti držiteli smutného rekordu: v roce 2005 si koupili 41 miliónů krabiček antidepresiv. Nebudeme se dále pouštět do detailní analýzy „civilizačních chorob“, přesto můžeme souhlasit s diagnózou profesora Belpomma: „Růst se stal rakovinou lidstva.“

Ukázka z knihy Serge Latouche „Malé pojednání o poklidném nerůstu„, jejíž český překlad vydalo nakladatelství Za Tratí.

Reklamy

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s