Video G. Kallise: Yes To Limits To Growth!

Ochránci životního prostředí vnímají meze planety ve chvíli, kdy je překračujeme. O Zemi přemýšlíme jako o omezující, lakomé matce, která omezuje (ekonomický) růst a naše přání.

Giorgos Kallis, jeden z hlavních obhájců udržitelného nerůstu, zastává názor, že přirozená omezení i neomezený růst jsou dvě strany jedné mince. Hrozba limitů pohání honbu za růstem. A úsilí o neomezený ekonomický růst ve skutečnosti vede k rozpadu planety.

Video G. Kallise „Yes to Limits to Growth!“ můžete (v angličtině) zhlédnout zde.

Článek „Děti jako lidské zdroje, nástroj efektivity a ekonomického růstu? Přestaňme tak o nich mluvit“

Kristýna Hrubanová a Tadeáš Žďárský, vzdělavatelé působící v organizaci NaZemi, v nedávném článku pro A2larm na příkladu nové studie pro Nadaci České spořitelny o nerovnostech ve vzdělávání jakožto zdroji neefektivity vyvracejí rozšířenou představu, že s ekonomickým růstem se sníží i nerovnosti ve společnosti. Uvádějí, že argumenty pro větší investice do vzdělávání a pro poskytování kvalitního vzdělávání všem dětem by měly být primárně morálně etického a legislativního původu, nikoli monetárního. Kritizují tak médii přebíranou rétoriku, která děti redukuje na budoucí pracovní sílu a zamýšlejí se nad alternativními cíli vzdělávacího systému a škol.

Jak transformovat současný ekonomický systém v sociálně a ekologicky spravedlivý

Nový dokumentární film The 25 % Revolution a zpráva Towards a wellbeing economy that serves people and nature (Směrem k ekonomice blahobytu, která slouží lidem a přírodě) ukazují, jak funguje současný extraktivní, na ekonomický růst orientovaný a hluboce nespravedlivý ekonomický systém i v čem spočívá jeho transformace v systém sociálně a ekologicky spravedlivý. Za tvorbou dokumentárního filmu stojí vlámská humanitární a rozvojová organizace Broederlijk Delen, která na něm spolupracovala mj. i se sítí environmentálních organizací European Environmental Bureau (EEB). EEB pak spolu s humanitární a rozvojovou organizací Oxfam Germany vydaly zprávu Towards a wellbeing economy zaměřenou na EU. Oba počiny vycházejí z tzv. konceptu ekonomie koblihy Kate Raworth (zde a česky zde) a ukazují potřebu ekonomiky fungující na principech nerůstu.

Expertní diskuze „Ekonomický růst vs. klimatická změna“, 10. 3.

Ve středu 10. 3. (19 – 20:30) proběhne on-line diskuze s Helgou Kromp-Kolba, rakouskou výzkumnicí věnující se klimatické změně, a s Peterem Victorem, kanadským ekologickým ekonomem. Akci pořádají Letní univerzita Alternative Economic and Monetary Systems a Academy for the Common Good. Bližší informace vč. přihlašování a možnosti posílat dotazy předem naleznete zde.

Obsese růstem v novém územním plánu Brna

V článku „Brněnský územní plán: S jídlem roste chuť a s hamižností rozvojové lokality“ zveřejněném 15. února 2021 v Kulturních novinách (zde) a Deníku Referendum (zde) jeho autoři Naďa Johanisová a Mojmír Vlašín zpochybňují nezbytnost růstu města za každou cenu pro zajištění kvality života jeho obyvatel. Tu naopak spoluurčují zeleň i zahradničení ve městě, kromě svých dalších přínosů, a je proto třeba, aby úředníci i architekti brali námitky ochránců přírody, advokátů zeleně a obhájců zahrádkářských osad vážně.

Ekologický ekonom Tadeáš Žďárský o nerůstu jakožto řešení současných krizí

Tadeáš Žďárský, student environmentálních studií na Masarykově univerzitě a lektor nerůstu pro organizaci NaZemi, v uplynulých dnech představil koncept nerůstu v několika médiích:

  • V pořadu Vize z krize Českého rozhlasu Plus: „Vize nerůstu. Růst totiž znamená, že planeta je na pokraji kolapsu“, k poslechu zde.
  • Ve slovenském televizním pořadu Startitup: „V rámci kapitalismu klimatickú krízu nevyriešime. Potrebujeme nerastovú ekonomiku“, ke shlédnutí zde.
  • V on-line deníku A2larm: „Evropa si musí vybrat: kapitalismus, nebo nerůst? Přerozdělení bohatství je kontroverzní, ale nutné“, k přečtení zde.

Diskuze: Jaké příležitosti nabízí pandemie Covid-19 pro pozitivní společenské změny?

Nadace Rosy Luxemburgové pořádá dne 25. 11. od 15 do 17 hodin on-line diskuzi „Jaké příležitosti nabízí pandemie Covid-19 pro pozitivní společenské změny?“ za účasti ekonomů a ekonomek, kritických k neoliberálním ekonomickým dogmatům, kteří přispěli svými analýzami do souhrnné publikace této nadace. S tématem nerůstu vystoupí Lucie Sovová, autorka analýzy „Nerůst: méně, jinak, lépe. Cesta z krize nevede „zpátky k
normálu“, ale k transformaci“
zmiňované publikace. Bližší informace k on-line diskuzi naleznete zde a odkaz na akci zde.

Seminář Otevřený prostor 2021: Green New Deals?

Ve dnech od 3. do 7. února 2021 proběhne ve Středisku ekologické výchovy a etiky Rýchory-SEVER, Horní Maršov (Krkonoše) již 15. ročník semináře typu otevřený prostor, tentokrát na téma „Grean New Deals?“. Akci pořádají Trast pro ekonomiku a společnost ve spolupráci s  Katedrou environmentálních studií FSS MU, Ekumenickou akademií, sdružením Limity jsme my a  RESET- Platformou pro sociálně-ekologickou transformaci.

Na semináři se budou diskutovat různé otázky týkající se Grean New Dealu jako např.: Evropský, americký, český… kolik těch dealů vlastně je a v čem se ne/liší? Může některý z nich být cestou k udržitelnosti a ekonomické demokracii? Nebo jde jen o další zeleně nalakovaný pokus o věčný růst? Jaký by byl ideální green new deal? V jaké podobě, v jakém měřítku? Jak udělat a realizovat green new deal zdola a nepřenechat ho korporacím? Jak spojit síly a nepropást příležitost, kterou evropská podpora green dealu představuje?

Na semináři typu otevřený prostor budou všichni účastníci zároveň i lektory a naopak. Program budou tvořit až na místě s pomocí facilitátora. Seminář je určen pro politické praktiky i teoretiky, úředníky městské, obecní i státní, starosty a zastupitele, členy i nečleny politických stran a uskupení, novináře, aktivisty a členy nevládních organizací, učitele a žáky a všechny, kdo hledají cesty ke smysluplné politice, která nezavírá oči před ekologickou krizí i rostoucí nerovností a vychází z idejí ekologické udržitelnosti, vzájemné solidarity, demokracie a humanismu. Mezi účastníky bude i Maja Hoffmann,německá akademička a aktivistka hnutí nerůstu. Tlumočení bude zajištěno.

Bližší informace a pozvánku na akci spolu s přihlašovacím formulářem naleznete na webu Trastu pro ekonomiku a společnost (zde).  Přihlašovat se můžete do 31. 12. 2020. Na webu Trastu (zde) jsou dostupné i sborníky z minulých ročníků.

Nová publikace: Nerůst: méně, jinak, lépe. Cesta z krize nevede „zpátky k normálu“, ale k transformaci

Zastoupení Nadace Rosy Luxemburgové v Praze nedávno vydalo publikaci Nerůst: méně, jinak, lépe. Cesta z krize nevede „zpátky k normálu“, ale k transformaci, jejíž autorkou je Lucie Sovová, výzkumnice, pedagožka, novinářka a aktivistka, absolventka environmentálních studií na Masarykově univerzitě v Brně a doktorandka tamtéž i na univerzitě v nizozemském Wageningen.

Analýza jednak popisuje problémy zviditelněné současnou koronavirovou pandemií, avšak vyplývající ze samé podstaty stávajícího uspořádání společnosti, především z dlouhodobě environmentálně a sociálně neudržitelné ekonomiky orientované na zisk. Dále práce představuje řešení navrhovaná nerůstovými teoretiky a aktivisty ve světě, české nerůstové hnutí a řadu iniciativ, které se v Česku k nerůstu přímo hlásí, nebo s jeho principy souzní (např. v oblasti produkce a spotřeby potravin). Uvádí i příklady společenské infrastruktury (veřejné, dostupné a (relativně) kvalitní zdravotnictví a školství) a zárodky dobré praxe ve stávajícím sociálním systému.

Autorka ve své práci vysvětluje, že „…nerůstové hnutí není a priori zaměřené na snižování HDP. Snížení spotřeby surovin a energií je nezbytné z hlediska environmentální udržitelnosti ekonomiky. Mimo to jde ale především o přehodnocení toho, co skutečně potřebujeme ke spokojenému životu, a jak tyto potřeby můžeme zabezpečit pro všechny členy společnosti. Pokud zastánci nerůstu hovoří o „zmenšení“ ekonomiky, druhým dechem dodávají, že tento proces musí proběhnout demokratickým a sociálně spravedlivým způsobem. Vedle vědomí ekologických mezí je myšlenka nerůstu silně ukotvená v idejích sociální spravedlivosti, post-rozvoje a feminismu. Tyto přístupy spojuje citlivost vůči stávajícím nerovnostem a vědomí toho, že ekonomické, environmentální a další krize nedopadají na všechny stejnou měrou….“

Studii L. Sovové si můžete přečíst zde. Je součástí série analýz ekonomů a ekonomek z Česka, Slovenska a Maďarska, kritických k neoliberálním ekonomickým dogmatům, kteří představují svůj pohled na aktuální stav ekonomiky, hrozby i příležitosti.